Interaktivní kalendář jmen

Podle kalendáře dnes svátek oslavují všichni Řehořové. Základem tohoto jména je řecké Grégórios, které bylo odvozeno od slova grégoros, po česku "bdělý". Češi si toto jméno předělali, a tak vznikl náš známý Řehoř nebo také Říha.

Podle kalendáře dnes svátek slaví Herbert nebo také Heribert. Obě jména pocházejí ze staroněmeckého jména Hariberath, které bychom přeložili jako "skvělého vojáka". Jedním z nositelů tohoto zvláštního jména byl světec Herbert Kolínský, který se věnoval se duchovní dráze a dosáhl biskupské hodnosti.

Dnešními oslavenci jsou podle kalendáře Vlastimil a Patrik. Význam jména Vlastimil jistě není třeba vysvětlovat. Je obdobou Patrika, který dnes také slaví svůj svátek. Patrik je odvozen od latinského slova patricius, které označuje "muže urozeného" a zároveň má vazbu na slovo patria - "vlast". Toto jméno však také označuje "člověka, jenž mohl dokázat své předky".

Dnes při pohledu do kalendáře zjistíme, že svátek slaví Eduard. Jméno Eduard/Edvard vzniklo z anglosaského Éadweart, které označovalo člověka, jenž "stojí na stráži a hlídá štěstí" neboli, jak se lidově říká, "drží štěstí na vartě". Nositel tohoto jména byl mimo jiné Edvard Beneš a Edvard Mučedník, který sám příliš štěstí neměl, protože odešel z tohoto světa násilnou smrtí.

Dnes bychom měli popřát k svátku všem Josefům a Josefínám. Josef, v Čechách velmi populární jméno, má základy v hebrejském Jóséph, které označuje "toho, kdo bude pokračovat". Proto se o Josefovi míní, že je to člověk, který v něčem pokračuje, něco přidává nebo rozmnožuje. Uvedené jméno má stejně jako v cizích jazycích tak i v češtině mnoho domáckých podob, z nichž můžeme například uvést: Joža, Jožka, Jožin, Pepík, Pepča.

Dnes při listování kalendářem narazíme na mužské jméno Radek. Původ tohoto jména není lehké určit, protože mohlo být odvozeno od slova "radit", "mít rád", "starat se", od ruského raděť anebo může být jeho nositel "rád, že je rád". Toto jméno je též domáckou variantou hned několika jmen najednou: Radovana, Radoslava, Radomila, Radomíra, ale také Ctirada nebo Zdirada.

Podle kalendáře dnes jmeniny slaví muži jménem Gabriel. Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřil archanděl Gabriel, o kterém se zmiňuje bible. Původem je to jméno hebrejské a překládá se jako "muž Boží". Existuje však ještě jeden možný výklad, který zní "přemohl mě Bůh".

Dnes podle kalendáře oslaví své jmeniny Marián. Toto mužské jméno vzniklo odvozením od ženského jména Marie, které pochází ze země faraónů - z Egypta a vykládá se jako "milovaná od Boha". Za časů Ježíšových mělo význam "paní", ale také se objevovalo vysvětlení, že znamená "kapka moře". Tak vzniklo latinské spojení stilla maris, ze kterého chybným opisem povstalo spojení stella maris, "hvězda mořská". Jsou však ještě další výklady, které Marii vykládají jako "prosebnici", "hořkou", ale také jako "krásnou". Stačí si jen vybrat.

Dnes podle kalendáře slaví svátek Emanuel. Původně toto hebrejské jméno znělo Immánú él, což doslova znamenalo "Bůh s námi". Dříve bylo toto jméno běžné, dnes však již nepatří mezi nejfrekventovanější, přestože zní velmi zajímavě až vznešeně. Ženskou variantou tohoto jména je Emanuela.

Dnes podle kalendáře svátek slaví muži jménem Arnošt. Toto původně německé jméno znamená "vážný, pevný a rozhodný v boji". Mezi nejznámější nositele tohoto jména v rámci našich hranic patřil Arnošt z Pardubic, který byl od roku 1344 arcibiskupem pražským a patřil mezi muže mimořádně vzdělané. Stal se nejbližším spolupracovníkem Karla IV., světil základní kameny katedrály na Pražském hradě, hradu Karlštejna i Karlova mostu a na jeho radu založil císař pražskou univerzitu.

Dnes své jmeniny slaví Kvido. Kořeny zmíněného jména najdeme v německém jméně Wido, které v doslovném překladu znamená "člověk lesní" nebo "člověk z lesa pocházející". Někde se ale ještě můžeme setkat s mylnou a zavádějící informací, že základem jména Kvido je francouzská obdoba našeho Víta Guy, Guidon nebo také Guidou.

Když se dnes podíváme do kalendáře, zjistíme, že svátek slaví muž s krátkým jménem Hugo. Lingvističtí badatelé se domnívají, že jméno má své počátky v staroněmeckém slově hugu, které označovalo "ducha" nebo "mysl". Hugo tedy znamená "duchaplný". Možná proto byli nositeli tohoto jména někteří francouzští středověcí teologové, které si v tento den připomínáme. Pokud můžeme jmenovat, tak uveďme např. Biskupa Huga z Grenoblu, který se stal patronem města Grenoblu a lidé se k němu modlí při bolestech hlavy.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Richard, jehož počátky najdeme v staroněmeckém jméně Ríchart, což znamená "tvrdý, přísný vládce". První část slova, rík ("vládce"), pochází zřejmě z keltštiny a připomíná latinské rex čili "král". Druhá část hart znamená "tvrdý" a objevuje se také ve jméně Leonard.

Když si nalistujeme v kalendáři dnešní den, najdeme jméno starogermánského původu -Heřman. Nejstarší variantou zmiňovaného jména byl prý Hariman, což doslova znamenalo "vojenský muž". V dřívějších dobách mělo toto jméno i formu Armin, používanou dnes jako samostatné jméno.

Dnes při listování kalendářem narazíme na staré srbské jméno Dušan. O nositelích tohoto jména se míní, že jsou silní odvahou i duchem, protože v překladu toto jméno označuje muže, kteří "mají duši" nebo také jenom "dobrý dech". Nejvíce toto jméno proslavil srbský král Štefan Dušan, který vládl ve 14.století a svými diplomatickými schopnostmi si dokázal podmanit téměř celou Makedonii.

Dnes se v kalendáři setkáme s mužským jménem Julius. Uvedené jméno latinského původu, bylo rodovým jménem význačného římského rodu, ze kterého pocházel i vynikající státník a vojevůdce Gaius Iulius Caesar. Původní význam tohoto jména je vykládán různě. Někdo jej vysvětluje jako "zářící" nebo "vlasatý", což je vzhledem ke kštici slavného vojevůdce dost kruté, a proto se možná objevil i význam "božský".

Dnes svůj svátek slaví podle občanského kalendáře muž jménem Aleš. Uvedené jméno nebylo hned od svého počátku samostatným a svébytným jménem, ale vzniklo jako domácká forma Alexeje. Význam jména Alexej je vykládán jako "záštita" či "pomoc". Totéž lze tedy říci i o Alešovi, který je dnes již zcela samostatným jménem.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme se jménem Vincenc. Toto jméno latinského původu bychom našli i v církevním kalendáří, ale o pět dní dříve, a znamená "vítězící" nebo "přemáhající". Vincenc Ferrerský je historiky považován za jednoho z nejvýznamnějších kazatelů 15.století.

Český občanský kalendář uvádí v tento den Vincence, ačkoliv jeho církevní svátek připadá na 5. dubna. Příběh světcův i jeho jména jsme si připomenuli před devíti dny.

Dnes se v kalendáři setkáme s mužským jménem Rudolf, které se vyskytuje v mnoha podobách. Angličané mají Rodolpha a Ralpha, ve Francii mu říkají Rodolphe a Raul, Italové a Španělé zase Rodolfo. Původně však jméno Rudolf znělo Hruodolf nebo také Rúdolf a znamenalo "slavný vlk".
Mezi nejznámější nositele tohoto křestního jména patřil Rudolf II., král český a uherský a německý císař. Za jeho vlády Praha jen kvetla a získávala jakési magické kouzlo. Ze světců můžeme zmínit Rudolfa z Bernu, který byl ve čtyřech letech zavražděn. Jeho smrt byla počátkem ohromného pogromu, protože tento ohavný čin byl přičten na vrub tamním Židům.
Dnes občanský kalendář zdobí krásné ženské jméno Valérie. Počátky tohoto jména nalezneme v latinských jménech Valerius a Valentinus, která jsou odvozena od slova valens, což znamená "silný". Valérie tedy považována za ženu "silnou" nebo "něco platnou".

Dnes bychom v občanském kalendáři hledali ženské jméno marně, protože svátek slaví Rostislav. Toto jméno má své počátky ve staroslověnštině, kde znělo Rastislav či Rastic. O nositelích tohoto jména se říkalo, že "dávají růst slávě" nebo že "rostou do slávy. Příkladem může být český kníže Rostislav I., jehož sláva úměrně vzrůstala s budováním Velké Moravy.

Dnes opět panuje shoda mezi občanským a církevním kalendářem, protože oba pod dnešním datem uvádějí slovanské jméno Vojtěch. O nositeli tohoto jména se říká, že "přináší útěchu a posilu vojsku". V některých pramenech se setkáme s informací, že německou obdobou jména Vojtěch je Adalbert, který vychází ze starogermánského Adal-beraht, což znamenalo "skvělý původ". Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřil slavný Vojtěch Slavníkovský, který byl druhým pražským biskupem.

Mezi občanským a církevním kalendářem opět panuje shoda, protože v obou dnes najdeme jméno Jiří. Uvedené jméno je opravdu mezinárodní, protože ho v různých formách najdeme v mnoha cizích jazycích. Německy a dánsky zní jméno Jiří Georg, anglicky, francouzsky a holandsky zase George, italsky Giorgio, španělsky Jorge či Jorje. V Irsku bychom nalezli Sheoirse a ve Švédsku Görana, v Maďarsku Györge. Našemu Jiřímu jsou bližší polský Jerzy, ruský Jurij anebo slovenský Juraj. Základem uvedeného jména je řecké slovo geórgós, které znamená znamená "zemědělec". Stejně jako český překlad jména můžeme i řeckou variantu dále dělit: gé znamená "země", druhá část souvisí se slovem ergon, tj. "dílo" nebo "práce". Sv.Jiří byl patronem vojáků, zemědělců, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, ale také artistů a skautů. Jméno Jiří je v Čechách velmi oblíbené a mezi nejznámější nositele tohoto jména patřil např. Jiří z Poděbrad."

Dnes se v občanském i církevním kalendáři dočteme, že svátek slaví Marek. Tak se jmenoval jeden ze čtyř evangelistů, který je podle výzkumů i tradice právě tím nejstarším. Marek se stal patronem notářů, písařů, ale i stavebních dělníků, zedníků, sklenářů, malířů na sklo a košíkářů. Lidé se k němu modlili vždy, když hrozilo krupobití nebo blesk. Marek se původně jmenoval Jan, ale protože byla Palestina římskou provincií, přidávali si zdejší obyvatelé k vlastním jménům i jména římská a on si přidal právě jméno Marek. Jazykovědci se domnívají, že zmíněné jméno vzniklo procesem krácení z delšího Martius, tj. "Martův" nebo "náležející Martovi", římskému bohu války. Z toho vyplývá, že Marek znamená "bojovník" nebo "válečník". Tento výklad ještě podporuje řecké slovo marnamai, které znamená "bojuji".

Dnes své jmeniny slaví muž jménem Oto. Jméno Ota či Oto mělo v dřívějších dobách trochu jinou psanou podobu. Psalo se Otto, Otho i Odo. Z toho se usuzuje, že jméno vzniklo jako domácká zkratka jmen Otokar, Ottomar, Otfried a jim podobných. První slabika znamená "majetek", takže Oto je považován buď za "strážce majetku", nebo za toho, "koho majetek proslavil".

Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dnes slaví svátek muž jménem Jaroslav. Mnozí z nás se mylně domnívají, že nositelé tohoto jména "slaví jaro". Toto jméno má totiž počátky ve staroslověnštině, a je složeno ze slova jaryj, které znamená jak "prudký, vznětlivý", tak i "silný, tvrdý a přísný". Druhá část jména je zřejmá. Jaroslavové jsou tedy "slavní svou silou" nebo, chcete-li, "prudkostí".

Pod dnešním datem najdeme v kalendáři pravé české jméno Vlastislav. Význam tohoto jména není nutné hlouběji vysvětlovat. Zmínku o českém vojevůdci Vlastislavovi z Lucka najdeme v českých kronikách. Dalimil ho popisuje jako mladého krasavce a vojevůdce, který padl v rozhodné bitvě na Turském poli nedaleko Levého Hradce.

Dnes se při listování kalendářem setkáme s mužským jménem Robert. Nejstarší známou podobou tohoto jména je Hruodperaht, z něhož vznikl Robert, ale i Ruprecht. Základem je slovo hruod, které znamenalo "slávu" a bert se vykládá jako "skvělý". Robert je tedy považován za "skvělého a slavného muže".

Dnes podle občanského kalendáře slaví jmeniny všichni Blahoslavové. Podle jazykových badatelů toto jméno vzniklo buď překladem jména Benedictus, které znamenalo v latině "požehnaný", nebo překladem jména Makarius, které se překládá jako "blahoslavený". Obojí výklad je pro Blahoslavy jistě velice příznivý.

Dnes se v českém církevním kalendáři setkáme se jménem Zikmund, který ale svátek slaví podle občanského kalendáře až 2. května. Základem uvedeného jména je germánské sieg, které překládáme jako "vítězství" a mund, jež označuje "ochranu" nebo "ochránce". Z toho vyplývá, že nositele tohoto jména považujeme za "ochránce vítězství". Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřili: Zikmund (Sigismund) Burgundský a Zikmund Lucemburský, který byl synem slavného panovníka Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské.

Při listování kalendářem zjistíme, že oslavencem pro dnešní den je Alexej či Alex. Toto slovanské jméno řeckého původu vzniklo ze slova alexein, které překládáme jako "bránit". Alexej je tedy považován za "člověka, který něco nebo někoho brání a zachraňuje". Nejvíce nositelů najdeme od nás směrem na východ - v Rusku, kde byli nositeli tohoto jména jednak bohatí a vážení občané, ale i obyčejní prostí lidé. Z nich můžeme připomenout cara Alexeje I. Michajloviče Romanova a prvního člověka v kosmu Alexeje Archipoviče Leonova.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Květoslav a v církevním s Floriánem. V podstatě se jedná o jedno a totéž jméno, které vzniklo z latinského Florianus, jenž je odvozeno ze slovesa florere - "kvést". Stejný základ nesou i slova flos ("květ") a flora "rostlinstvo". O Floriánech a Květoslavech se tedy říká, že mají rádi přírodu na jaře a nejlépe se cítí, když vše v přírodě rozkvétá.

Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dnes jmeniny slaví Radoslav. Uvedené jméno bylo velmi oblíbené u jihoslovanských velmožů a jeho výnam se vykládá dvojím způsobem. Radoslav je buď ten, který rád slaví, nebo ten, který je dobrým rádcem. Tyto významy vycházejí ze stavby jména, protože první složkou jména je "rád", což jistě není třeba vysvětlovat, ale může také pocházet od starého slovesa radět, "starat se". Druhá část se vztahuje ke slovu "slavit".

Když nalistujeme v kalendáři dnešní datum, zjistíme, že jmeniny slaví muž jménem Stanislav. Základ uvedeného jména tvoří staroslovanské stan, které se překládá jako "pevnost".

Pod dnešním datem se v kalendáři skrývá mužské jméno Ctibor nebo Stibor. Uvedené jméno se vykládá jako "bojovník (boj) za čest". Bor totiž pochází od staroslovanského boriti, které znamená "bojovat".

Opět dochází ke shodě mezi církevním a občanským kalendářem, protože v obou najdeme pod dnešním datem jméno Pankrác. Podle lidové pranostiky je Pankrác jedním ze tří „zmrzlých mužů“, což neodpovídá významu daného jména. Za základ jména Pankrác je považováno řecké slovo pankration s významem "celkový závod" nebo "víceboj". Mnozí jazykovědci ale také vycházejí ze slova pankratés a překládají ho jako "vševládný". Pankrác je považován za patrona dětí.

Dalším ze tří ledových mužů, který slaví jmeniny, je Servác. Uvedené jméno je patrně odvozeno od latinského slova servare, které bychom mohli přeložit jako "uchovávat". Servác je tedy strážce nebo ten, který něco něco uchovává.

Třetím a tedy i posledním zmrzlým mužem je Bonifác, který dnes podle občanského a světového církevního kalendáře slaví jmeniny. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu (homo) boni fati, který bychom přeložili jako "člověka dobrého osudu". V Čechách bychom spíše použili výrazy člověk štěstěny, nebo že Bonifác je šťastlivec.

Dnes bychom v občanském kalendáři marně hledali ženské jméno, protože jmeniny slaví muž jménem Přemysl. Tímto jménem se vyznačovala naše první panovnická dynastie – dynastie Přemyslovců, kteří vymřeli roku 1306 po meči. Zmíněným jménem se mohla pochlubit řada králů, ale i dnešní Přemkové na něj mohou být právem hrdí, protože všichni nositelé uvedeného jména disponují vynikající myslí a vše si vždy dobře promýšlejí. Za nejstarší doloženou osobu s tímto jménem je pokládán Přemysl Oráč, který prý založil onu slavnou českou dynastii. Mezi příslušníky této dynastie patřili význační panovníci jako Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II., zvaný též král železný a zlatý.

Dnes nám kalendář oznamuje, že Ivo svátek oslavuje. Uvedené jméno pravděpodobně vzniklo na našem území jako domácká podoba jména Ivan. Na druhou stranu ale nesmíme opomenout skutečnost, že jméno Ivo nosili i středověcí světci, kteří pocházeli z různých koutů země - z Persie, z Francie nebo z Bretaně. Zde tedy musíme předpokládat původ zcela jiný. Jazykovědci se proto domnívají, že základem tohoto jména by mohlo být staroněmecké slovo íwa (dnes Eibe), což znamenalo "tis". Šlo tedy o "bojovníka s tisovým lukem".

Dnes nám občanský kalendář oznamuje, že Zbyšek jmeniny oslavuje. Jedná se v podstatě o domácký tvar jmen Zbyslav nebo Zbyhněv. První část jména je tvořena slovesem "zbýti" a druhá hněvem, takže dohromady bychom jméno mohli vyložit jako "zbyl hněv". Lingvističtí badatelé se ale domnívají, že jde spíše o "člověka, kterému zbývá hněv". Najdou se však i výklady jako "posilující hněv" nebo "rozlícený bojovník". Toto jméno je těší velké oblibě především u našich severních sousedů - u Poláků.

Dnes nám kalendář napoví, že Emil svůj svátek oslaví. Toto jméno, odvozené z latinského slova aemilianus, můžeme přeložit jako "soutěžící" nebo "soupeřící". Emil si tedy rád hraje a není lehké hned tak jej porazit. Tomuto významu odpovídá řada českých Emilů, z nichž můžeme připomenout: cestovatele a lékaře Emila Holuba, majitele strojírny v Plzni Emila Škodu, elektrotechnika Emila Kolbena či velice známého atleta Emila Zátopka.

Dnes se v kalendáři setkáme s mužským jménem Vladimír. Toto jméno je velmi populární a užívané zejména ve slovanských státech, protože o svém nositeli vypovídá, že je "velký svou mocí".

V tento den opět dochází ke shodě mezi církevním a občanským kalendářem, protože oba dnes uvádějí řecké jméno Filip. Nositel uvedeného jména je považován za „milovníka koní“.

Dnes nám kalendář oznamuje, že Valdemar svátek oslavuje. Toto starogermánské jméno nachází své počátky ve slovech walten ("vládnout") a mar, které jazykovědci vysvětlují jako "velký". Valdemar je tedy považován za člověka, který je "velký svou vládou". Nejznámějším současným nositelem zmíněného jména je populární zpěvák Valdemar Matuška, který momentálně střídavě žije v České republice a na Floridě.

Dnes se v občanském kalendáři setkáváme s mužským jménem Vilém. Kořeny uvedeného jména nacházíme ve starogermánských jménech willo - "vůle" a helm - "helmice". Zjednodušeně se dá říci, že Vilém je typ člověka, jehož velkou předností je pevná vůle. S tímto jménem se nesetkáváme pouze v České republice, ale i v jiných státech. V Holandsku mu říkají Willem, v Dánsku, Švédsku a Německu Wilhelm, v Anglii William, ve Francii Guillaume a v Itálii Guglielmo.

V kalendáři dnes najdeme málo užívané jméno Maxmilián. Toto jméno je zvláštní tím, že údajně vzniklo uměle, protože ho pro svého syna nechal vytvořit německý císař Friedrich III. Chtěl, aby měl jeho syn vzory ve slavných Římanech Fabiu Maximovi a Scipiu Aemilianovi, a to se mu vyplnilo. Maxmilián I. to totiž skutečně dotáhl daleko, neboť v letech 1493-19 vládl jako německý král a římský císař.

největší, velkého vzrůstu

Dnes své jmeniny jistě nezapomene oslavit žádný muž, kterého zdobí jméno Ferdinand. Původně se uvedené jméno vykládalo jako k "jízdě se připravující", ale někteří jazykovědci se domnívají, že znamená spíše "mír riskující". Nejvíce záleží na tom, jak si vyložíme první část – jestli jako "jeti", nebo "mír". Aby toho nebylo málo, lze celé jméno také vysvětlit jako Fer Dyn Handu, což znamenalo "daleká je tvoje ruka", čímž byla míněna ruka ozbrojená. Jaký je pravý původ, asi nezjistíme, jisté však je, že toto jméno k nám přinesla habsburská dynastie.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Dalibor. Rozložením tohoto jména získáme starý slovanský tvar dnešního příslovce "dále", transformovaný ve slovesné, jakoby rozkazovací dali a "boj". Spojením těchto složek odhalíme význam jména Dalibor, který se snaží oddalovat boje a šarvátky.
Nejvíce toto jméno v Čechách proslavil rytíř z Kozojed, kterého Alois Jirásek vylíčil jako ušlechtilého reka, přestože tomu tak ve skutečnosti nebylo.

Dnes podle občanského kalendáře svátek slaví všichni Dobroslavové. Nositelé tohoto jména jsou považováni za muže, kteří svými činy oslavují dobro. Jméno Dobroslav se rozšířilo zejména u Jihoslovanů, Rusů a Poláků. V Čechách je Dobroslav podomácku nazýván Slávkem, Slávou nebo Dobrošem. Ženskou variantou uvedeného jména je Dobroslava, které se říkává Dobruše nebo Dobruško.

Dnes podle občanského i církevního kalendáře slaví svátek staroněmecké jméno Norbert. Uvedené jméno v překladu znamená "slavný seveřan". První část jména totiž tvoří název severu a druhou beraht, což znamená "jasný" nebo "skvělý".

Společně s Ivetou slaví svátek také Slavoj. Toto slovanské jméno, které se vykládá jako "slavný", se u nás rozšířilo zásluhou Královehradeckého rukopisu. Někteří jazykovědci se domnívají, že toto jméno vzniklo jako česká obdoba německých jmén Robert, Rupert, Lotar nebo řeckého Kletuse.

Dnes panuje shoda mezi církevním a občanským kalendářem, protože oba uvádějí jméno Medard. Nositelé tohoto jména jsou považováni za mocné a přísné chlapíky, se kterými není radno si zahrávat. Jméno Medard je totiž složeno ze slova maht, jež znamená „moc“ a ze slova hardus s významem "tvrdý, přísný".

Dnes se v kalendáři setkáme s mužským j ménem Bruno. Uvedené jméno pochází z německého jazyka a znamená "hnědý". Patronem Pruska je Bruno z Querfurtu.

Dnešek je významný tím, že se se shodují všechny kalendáře. Podle občanského, českého i světového církevního kalendáře dnes svátek slaví Antonín, kterému se podomácku říká Toník, Tonda, Toníček či Tony. Jeho ženským protějškem je Antonie.

V občanském kalendáři pod dnešním datem najdeme jméno Roland. Toto trochu atypické jméno původně znělo Hruodlandus a znamená něco jako "slavná země". Uvedené jméno nejvíce proslavil rytíř z okruhu Karla Velikého. Nejslavnější zpracování jeho příběhu najdeme ve starofrancouzské Písni o Rolandovi z let 1066-96, která se dochovala v několika vzácných rukopisech (oxfordský, benátský aj.). Příběh o Rolandovi poskytl látku i mnoha národním literaturám - u nás píseň přebásnili J. Zeyer (parafráze) a J. Kubín (překlad).

Dnes nám občanský i církevní kalendář oznamuje, že Vít své jmeniny oslavuje. Počátky daného jména nacházíme ve starém Římě, kde znamenalo "mít rád, radovat se". Vít je tedy považován za muže, který se s chutí raduje či má rád a ostatní mají rádi jeho. Vít je patronem Čech, Saska, Pomořan, Rujany a Sicílie, ale také měst Prahy, Mönchengladbachu, Ellwangenu, Korveye, Höxteru a lékárníků, hostinských, sládků, vinařů, herců, horníků a kovářů.

Dnes podle kalendáře svátek slaví muž jménem Zbyněk. Určit původ tohoto jména není jednoduchou záležitostí, protože jedna teorie se přiklání k tomu, že jméno Zbyněk je domáckou variantou jména Zbyhněv, které bychom vyložili jako "posilující hněv". Druhá studie však ztotožňuje Zbyňka s jménem Benno, který je domáckým tvarem Benedikta s významem ("blahoslavený"). Nositel tohoto jména si tedy může vybrat, ke které z nabízených možností se přikloní. Jisté však je, že uvedené jméno se v našich podmínkách již dostatečně zakořenilo a setkáváme se s ním i v dnešní době.

Dnes podle kalendáře svátek slaví Adolf. Uvedené jméno má své počátky ve staroněmeckém Athalwolf a Athaulf, které v překladu znamená "ušlechtilý vlk".
Ženským protějškem jména Adolf je Adolfa, Adolfína a Adina, i když u posledně jmenované se jazykovědci domnívají, že může mít i samostatný hebrejský původ. Nejznámějším nositelem tohoto jména byl mnohými milovaný a mnohými nenáviděný německý vůdce Adolf Hitler, který se výraznou měrou zasloužil o vypuknutí a průběh druhého světového válečného konfliktu v dějinách.

Pod dnešním datem se v kalendáři skrývá moderní jméno Milan, které se k nám dostalo z Balkánského poloostrova. Význam uvedeného jména zní "milý a milovaný". Ženskou variantou zmiňovaného jména je Milana, jejíž význam je totožný se jménem Milena.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s jménem Leoš. Určit původ a význam daného jména není jednoduchou záležitostí, protože jedni jsou toho názoru, že jméno Leoš je domáckou podobou jména Leonard a druzí, že jména Leopold.
Význam jména je proto různý: Leonard znamená "silný jako lev" a Leopold se vykládá jako "statečný v lidu". Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřil hudební skladatel Leoš Janáček (1854-1928), který složil opery: Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu.

Dnes nám kalendář oznamuje, že Alois svátek oslavuje. Kořeny tohoto jména nacházíme ve starofrancouzském jméně Lowis, Lois (později Louis), kterého v češtině nazýváme Ludvík. Zjednodušeně se dá říci, že Alois vznikl spojením jména Lois s arabským členem al ("ten"). Mezi známé nositele tohoto jména v Čechách patřil spisovatel Alois Jirásek, který napsal Psohlavce.

Dnes si všechny naše kalendáře připomínají výročí narození Jana Křtitele. Jméno Jan znamená Bůh je milostivý; Bohem daný nebo milostivý dar Boží. Kořeny tohoto jména najdeme v hebrejštině a v České republice žije s tímto jménem 293 121 obyvatel. Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřili: Jan Ámos Komeský, Jan Lucemburský, Jan Nepomucký a Mistr Jan Hus.

Dnes mezi občanským i církevním kalendářem panuje vzácná shoda, protože v obou najdeme u dnešního data jméno Ivan. Uvedené jméno je ruskou formou jména Jan, která k nám pronikla ji před mnoha staletími. Svědčí o tom místní jména typu Ivanovice a Ivančice i stará legenda o sv. Ivanu.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme se jménem Ladislav. Toto staré české jméno slovanského původu je variantou jména Vladislav. V latině a v sousedních zemích, kde nedokázali vyslovit "Vl-" na začátku uvedeného českého jména, vznikl z Vladislava Ladislaus či maďarský László. Jisté je, že toto jméno si získalo velikou oblibu, a tím, že ho nosili mnozí panovníci, byl naplněn i význam - "slavný vládou".

Dnes nám všechny kalendáře oznamují, že Lubomír a Irenej svátek oslavují. Ačkoli se to na první pohled nezdá, ve skutečnosti se jedná o jedno a totéž jméno. Irenej, jméno řeckého původu, má kořeny ve slově eirénaios, které v překladu znamená "mírumilovný" - čili Lubomír.

Podle všech kalendářů dnes svátek slaví všichni muži jménem Petr nebo Pavel. Jméno Petr vzniklo latinizací řeckého slova petros, které překládáme jako kámen nebo skála. Petr je patronem papežů, řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků, valchářů, rybářů a lodníků. Jméno Pavel pochází od latinského slova paulus - "malý". Pavel je uctíván jako patron katolického tisku, dělnic, teologů a duchovních správců.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Radomír. Uvedené jméno je známé mezi slovanskými národy a o jeho nositeli se říká, že je buď "slavný svou radostí a péčí", nebo "rád žije v míru".

Dnes při listování kalendářem narazíme na mužské jméno Prokop. Vysvětlit původ tohoto jména není jednoduché, protože existuje několik možností výkladu. První soudí, že jméno Prokop vychází z řeckého slova procópos, což znamená "zdárný, připravený či pohotový". Druhá možnost si však bere za základ slovo prokoptó, které můžeme přeložit jako "cestu razící" nebo "průkopník". Nositelem uvedeného jména byl první opat Sázavského kláštera, pod jehož vedením se začaly konat slovanské bohoslužby.

Jméno Cyril je řeckého původu a v řečtině znělo Kyrios. Někteří badatelé je vykládají jako přídavné jméno "pánův" nebo jako "pán či panáček", jiní kladou důraz na to, že se vlastně jedná o jméno perské s významem slunce (Kuruš). Jméno Metoděj nebo Metod je také řeckého původu, základem je slovo methodos. Pokud vám připomene běžně užívané slovo "metoda", nejste daleko od jeho rozluštění: methodos se překládá jako "způsob zkoumání, poznání nebo bádání"."

Dnes nám občanský kalendář oznamuje, že Jindřich svůj svátek oslavuje. Kořeny tohoto jména se nacházejí v Německu a původně znělo Heimerich, což se vykládá jako "vládce domu". Jindřicha najdeme v mnoha jazycích a v mnoha podobách. Německy se řekne Heinrich, dánsky a švédsky Henrik, holandsky Hendrik, francouzsky Henri, anglicky Henry a italsky Enrico a Errico. Z mnoha francouzských, anglických a německých panovníků s tímto jménem se na českém královském trůnu mihl pouze jeden - Jindřich Korutanský (1265-1335).

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Luboš. Jedná se o domáckou podobu jména Lubomír, ale mohlo by jít i o přetvořené jméno Lubor. Základem obou jmen je staré slovanské slovo ljub, takže jméno lze vyložit jako "milý čili libý".

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s nepříliš častým mužským jménem Čeněk. Za nejznámějšího nositele tohoto jména je považován pan Čeněk z Vartemberka, který získal zvláštní znak - zeleného draka, jenž obepíná zlatočerný štít.

Dnes nám kalendář oznamuje, že muž jménem Vítězslav svátek oslavuje. Uvedené jméno je pravděpodobně moderní variantou starého jména Vítoslav, jehož základ tvořilo slovo vit, které bychom přeložili jako "sídlo". Podle jiné torie by se mohlo jednat o český překlad jména Viktor čili "vítěz". Do třetice je ve hře Štěpán, který znamená "věncem korunovaný" - takže také vítěz. Celá záležitost kolem Vítězslava je tak dosti nejasná a záleží jen na nás, k jakému tvrzení se přikloníme. Významným nositelem tohoto jména byl básník Vítězslav Nezval.

Dnes nesmíme zapomenout popřát k svátku všem Liborům. Základem tohoto libě znějícího jména je latinský tvar Liborius, který byl odvozen od slovesa libare, což znamenalo "obětovat". Libor byl tedy tím, kdo byl v Římě pověřen k provádění obětních obřadů v chrámech. Existuje však ještě jedna teorie o původu tohoto jména. Ta považuje za základ jména slovanské slovo ljub, tedy "milý nebo libý".

Dnes se v občanském i církevním kalendáři dočteme, že jmeniny slaví Jakub. Toto jméno se po celém světě těší velké oblibě, proto není divu, že se vyskytuje v mnoha různých podobách. Na našem území jsme mohli nejprve slýchávat jméno Jákob, kdežto v Německu Jakob. V Anglii má dokonce tvarů více - Jacob, James i Jack (toho se užívá i za Johna). Francouzskému Kubovi zase říkají Jacques, ruskému Jakov, italskému Giacomo a španělskému Jaime. Základem všech těchto variant je hebrejské Jahaqóbh, které vychází ze slova háqébh, "pata". Jakub je tedy ten, kdo se drží za patu; přeneseně druhorozený.

Dnes podle občanského kalendáře slaví jmeniny mužské jméno Věroslav. Názory na původ tohoto jména se různí. Jedni jazykovědci se domnívají, že má svůj původ ve jménech Elvíra a Veronika, jiní oponují tím, že existuje již staročeské Věřislav, ze kterého se vyvinul Fidelius, překládaný jako Věroslav. Jméno však zcela určitě vychází ze slova "víra", a tak by měli být nositelé tohoto jména lidmi věřícími. Čemu chtějí věřit, to už ale záleží na nich samých.

Dnes podle kalendáře svátek slaví Viktor. Jen málo které jméno má tak jasný původ jako právě toto. Jedná se o mužské křestní jméno, které vzniklo z latinského victor, neboli vítěz. Varianty Viktorián a Viktorian jsou původem odvozená přídavná jména, a proto se vykládají jako "vítězův". Uvedené jméno je oblíbené po celém světě, ale v každé zemi se píše a zní trochu jinak: slovensky Viktor, Viktorín, Viktorián, polsky Wiktor, Wiktoryn, rusky Viktor, Viktorij, srbocharvátsky, norsky, švédsky, německy Viktor, maďarsky Viktor, Victor, Victorius, Gyözö, rumunsky, francouzsky, španělsky, holandsky, dánsky, anglicky Victor, italsky Vittore, Vittorio, portugalsky Vitorio, finsky Viktori.

Dnes se v našem občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Bořivoj. Uvedené staroslovanské jméno vzniklo spojením dvou částí: slovesa boriti čili "bojovati" a slova voj, což znamená "voják".

Dnes nezapomeňme popřát k svátku všem Ignácům. Ignác je jméno pocházející z latiny a to buďto ze slova "ignis" (oheň) nebo "agnatus" (urozený). Nejčastěji se překládá jako "zapálený" (pro věc). V občanském kalendáři jeho svátek připadá na 31. červenec, což v církevním kalendáři odpovídá svátku sv. Ignáce z Loyoly, nejznámějšího nositele tohoto jména. Populární se toto jméno stalo v katolických zemích a komunitách po vzniku jezuitského řádu a prohlášení Ignáce z Loyoly za svatého, naopak jeho popularita mimo katolickou komunitu byla vždy velmi nízká. Trend jeho používání v Česku je spíše klesající, místní specialitou bylo období přejmenovávání, kdy si značná část antikatolicky smýšlejcích občanů (zejména v období počátků Československa) změnila jméno Ignác na jméno Hynek, které je někdy považována za českou obdobu tohoto jména.

Dnes nám kalendář oznamuje, že Oskar svátek oslavuje. Uvedené jméno pochází z Anglie a skládá se ze dvou částí:z ós čili "bůh" a gar, "kopí". Oskara bychom tedy mohli přeložit jako "boží kopí". Toto jméno se stalo velmi oblíbeným v severských státech, ale v České republice podle statistik příliš populární není, neboť toto jméno v Čechách nosí necelých 1000 obyvatel.

Dnes svátek podle kalendáře slaví mužské jméno Gustav. Gustav je jméno švédského původu, jehož základní tvar zní Godstawer, neboli "opora Gótů". Gustava lze také používat jako domáckou podobu jména Augustýn. Uvedené jméno je oblíbené zejména v severských státech, kde ho nosila řada panovníků - Gustav I. Vasa a Gustav II. Adolf.

Pod dnešním datem se v kalendáři skrývají jména Dominik a Dominika. Uvedená jména jsou latinského původu a byla odvozena od latinského slova dominus, které znamená pán, pánův. Tato jména nejsou v naší republice příliš oblíbena, ale opačně je tomu v západní Evropě, kde jsou velmi populární. Známým současným nositelem tohoto jména je český hokejista Dominik Hašek.

Dnes podle občanského kalendáře jmeniny slaví muž jménem Kristián. Uvedené jméno je latinského původu a v originále zní Christianus a znamená "křesťan". U nás toto jméno asi nejvíce proslavil nezapomenutelný Oldřich Nový ve stejnojmenné situační komedii. Jméno Kristián je také spojeno s autorem literárního klenotu z 10. století, latinské svatováclavské legendy. Kristián byl synem Boleslava I. a jeho manželky Biagoty.

Dnes se při listování kalendářem dočteme, že svátek slaví Soběslav. Uvedené jméno znamená "sobě slavný", tj. "mající (nějakou) slávu". V našich dějinách byli nositeli tohoto jména dva panovníci - Soběslav I. (asi 1090-1140) a Soběslav II. (1128-1180). Především první v pořadí se zařadil mezi naše významné vladaře. Dne 18. února roku 1126 se utkalo jeho vojsko s německou armádou v bitvě u Chlumce (nedaleko Ústí nad Labem). Německý panovník Lothar zde utrpěl krutou porážku a Soběslav se zachoval jako skvělý diplomat, jelikož od zajatého římského krále přijal Čechy v léno, což byl jeho hlavní cíl, a Lothara velkomyslně propustil, aniž by na něm cokoliv dalšího žádal. Lothar, který měl neustále na paměti hanebný výsledek své první vojenské výpravy, se raději v dalších letech českým záležitostem zcela vyhýbal.

Dnes nám kalendář oznamuje, že muž jménem Roman svátek oslavuje. Jméno Roman pochází z latiny a v překladu znamená Říman. Uvedené jméno nosil významný ruský panovnický rod. Nejvýznamnějším panovníkem dynastie Romanovců, kteří vládli v letech 1613-1762, byl jistě Petr I.Veliký (1662-1725), jenž byl ruským carem od roku 1682. V roce 1697 se vydal inkognito do západní Evropy, kde se seznamoval s technickým, hospodářským a společenským pokrokem, najímal důstojníky, umělce, vědce a techniky pro připravované ruské reformy. Po návratu do Ruska reorganizoval armádu a v roce 1703 založil nové hlavní město říše Sankt Peterburg.

Dnes podle všech kalendářů jmeniny slaví Vavřinec. Kořeny uvedeného jména nacházíme ve starověku, kde označovalo člověka, který pocházel z přímořského města Laurenta. Jedná se o jméno latinské, jež v originále zní Laurentius.

Dnes nám občanský kalendář oznamuje, že Alan jmeniny oslavuje. Uvedené jméno je keltského původu a znamená "svornost". Pravděpodobně muselo jít o nějakého významného a výjimečného Kelta, protože svornost Keltové příliš v genech neměli.

Dnes se v kalendáři dočteme, že svátek slaví Jáchym. Uvedené jméno je hebrejského původu a znamená Bohem vyvýšen, vztyčen. Jáchym žil po celý život s Annou, s níž zplodil Pannu Marii, matku Ježíšovu.

Dnes podle kalendáře svátek slaví muž jménem Ludvík. Uvedené jméno má své kořeny v germánském jméně Hlutwig, vedle kterého později existovala i varianta Lud(o)wig. Obě pak daly vzniknout latinským formám Chlodovicus či Ludovicus. Ve francouzském prostředí se pak vytvořila jména Lodewis, Lowis, Loois a také Louis. Ludvík se překládá jako "slavný bojem" a lze říci, že mnoho jeho nositelů, především z řad francouzských králů, se takto skutečně do dějin zapsalo.

Dnes se v občanském i církevním kalendáři dočteme, že jmeniny slaví Bernard. Uvedené jméno doslova znamená "tvrdý jako medvěd" a v naší republice nepatří mezi frekventovaná jména, protože jej nosí pouze kolem 500 obyvatel.

Dnes nám občanský kalendář připomíná, že jmeniny slaví Bohuslav, ale i Bohuš a Bořek. Význam jména je jasný. Jméno Bohuslav znamená "budiž Bohu sláva" a je tedy oslavou Boha. Známým nositelem tohoto jména byl hudební skladatel Bohuslav Martinů.

Dnes se v občanském i církevním kalendáři dočteme, že jmeniny slaví Bartoloměj. Uvedené jmého je aramejského původu a v originále znělo bar Talmai čili "syn Talmajův", přičemž Talmai souvisí s hebrejským slovem telem, což znamená "brázda". Jeho otec byl totiž oráčem. S určitou nadsázkou by se tedy dalo říci, že Bartoloměj byl synem starého Brázdy. Nejznámějším nositelem tohoto jména byl apoštol Bartoloměj, který měl však vlastní jméno Nathanel ("Bůh dal").

V občanském kalendáři se dnes setkáme s mužským jménem Radim, který má podle církevního kalendáře svátek 12. října. Uvedené jméno asi vzniklo zkrácením jména Radimir, ačkoliv není vyloučeno, že se jedná o tvar slovesa raděti čili "starat se". Z toho můžeme usuzovat, že je Radim starostlivý. Podle jiného výkladu je však základem slovo rád.

Mužské jméno, které dnes slaví jmeniny, zní Luděk. V podstatě se jedná o domáckou podobu jména Ludvík, které překládáme jako "slavného válečníka" nebo také "proslavený v boji". Obdobou zmíněného jména je slovenské Ludevít.

Dnes má důvod k oslavě Otakar, protože slaví svátek. Uvedené jméno je německého původu a jeho základem je Odowakar, který znamená "majetek střežící". Je zajímavé, že jméno Ottacarus bylo dříve považované za synonymum jména Přemysl. Mezi nejznámější nositele tohoto jména patřili panovníci: Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II.

Dnes v občanském kalendáři nenajdeme pouze jednoho oslavence, ale dva – Lindu a Samuela, kteří společně slaví jmeniny. Druhým z dnešních oslavenců je Samuel. Toto jméno je velmi populární zejména v USA, kde vedle varianty Samuel existuje ještě Sam a Sammy. Nejstarší odkaz na toto mužské jméno bychom našli v bibli, jelikož jej nosil významný židovský prorok, který ustanovil a pomazal prvního izraelského krále Saula z rodu Benjamínova a později i Davida."

Dnes se v občanském kalendáři dočteme, že jmeniny slaví Bronislav a jeho ženský protějšek, Bronislava. Uvedená jména, která jsou slovanského původu, jazykovědci vykládají jako "braň slávu" nebo "bojuj za slávu". Patronkou tohoto jména je řeholnice sv. Bronislava.

Jméno Boris, které dnes podle občanského kalendáře slaví jmeniny, je zřejmě slovanského původu. Badatelé se domnívají, že uvedené jméno vzniklo zkrácením Borimíra, jenž je považován za "toho, kdo bojuje s celým světem za mír". Existuje však ještě jedna teorie, podle níž bylo základem jméno Borislav čili "ten, kdo se proslavil bojem". Výraznou osobností, která nosila toto jméno, byl nedávno zesnulý český herec Boris Rösner.

V občanském kalendáři se dnes setkáme s mužským jménem Boleslav, protože v tento den slaví svátek. O nositeli tohoto jména se říká, že je "velice slavný" nebo "veliký slávou", což by platilo na našeho panovníka Boleslava I.

Dnes nezapomeňme popřát k svátku všem Luborům. Toto jméno bylo odvozeno ze slovanského tvaru lub, u něhož došlo k hláskové změně a následně ke vzniku tvaru "libý", což je význam zmíněného jména.

Dnes se v občanském kalendáři dočteme, že jmeniny slaví muži jménem Kryštof. Zmíněné mužské jméno pochází z řeckého Christoforos, což je složenina slov Christos, "olejem pomazaný"a ferein, "nosit". Jméno bylo v oblibě zejména u prvních křesťanů, neboť symbolicky vyjadřovalo, že "nosí Krista v srdci". O životě sv.Kryštofa nejsou celkem žádné autentické zprávy. Víme pouze, že existoval a byl popraven - všechna ostatní podání jsou jenom legendami. Přesto požívá tento světec přímo báječné úcty. Je považován za ochránce poutníků, v moderní době přeneseně automobilistů.

Dnes se v občanském kalendáři dočteme, že jmeniny slaví muž jménem Oleg. Toto ruské jméno pochází ze Skandinávie a jeho prastarý původní tvar zněl Helgi, který byl překládán jako "svatý". Proto se o nositelích tohoto jména říká, že jsou "svatí" či "spásu přinášející" a přeneseně také "zdraví a silní". Zmíněné jméno nosil i první historicky doložený kníže Kyjevské Rusi.

Dnes mezi všemi kalendáři panuje vzácná shoda, jelikož ve všech pod dnešním datem najdeme jméno Matouš. Uvedené jméno je hebrejského původu a stejně jako Matěj znamená "dar Boží". Základem obou jmen - a Matyáše k tomu - je totiž jméno Mattithjáh, které se rozšířilo díky tvarům Matthaios (Matouš) a Matthíás (Matyáš, Matěj). Tato jména mají tolik společného, že je mnohé jazyky ani nerozlišují.

Dnes podle občanského kalendáře jmeniny slaví Jaromír nebo Jaromíra. V církevním kalendáři však najdeme jejich německou obdobu - Gerharda či Gerhardu. Jaromír je slovanského původu a je odvozeno od slova jarý, což znamená, že jeho nositel je "bujný, prudký a silný". Jaromír je tedy "slavný svou silou či bujností". Jméno se někdy vykládá i tak, že "rád slaví jaro". Známými nositelem uvedeného jména jsou: hokejista Jaromír Jágr, spisovatel Jaromír John, herec Jaromír Hanzlík či písničkář Jaromír Nohavica.

Dnes nám občanský kalendář oznamuje, že Jonáš jmeniny oslavuje. Asi nejznámějším Jonášem byl syn Amithaiův, který se proslavil jako starozákonní prorok.

Dnes se všechny kalendáře shodují na tom, že jmeniny slaví Václav. Uvedené jméno je slovanského původu a znamená "více slavný". Sv. Václav je jediným českým světcem, který je uveden i v generálním římském kalendáři. K známým nositelům uvedeného jména řadíme: Václava I., Václava II. a Václava III., bývalého prezidenta a literáta Václava Havla, nynějšího prezidenta Václava Klause či Václava Hájka z Libočan.

Dnes se v občanském kalendáři dočteme, že jmeniny slaví hebrejské jméno Michal. Uvedené jméno je zkrácenou variantou jména Michael, které znamená "kdo (je) jako Bůh, podobný Bohu?" Toto jméno nosil samotný archanděl a v církevním kalendáři je dnes připomínán se svými druhy Gabrielem a Rafaelem.

Dnes se občanský a církevní kalendář shoduje na tom, že jmeniny slaví Jeroným a Jarolím. Obě jména vycházejí ze stejného základu, jímž je řecký Hieronymos. Podle jazykovědců uvedené slovo znamená "svaté jméno" nebo "muže se svatým jménem". Zmíněné jméno se po celém světě těší velké oblibě, a proto existuje v několika podobách. Ve starém Římě mu říkali Hieronymus, v Holandsku podobně jako u nás Jeronym, ve Francii Jérome a v Anglii Jerome.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Igor. Toto typické ruské jméno má podle vědců počátky ve staroislandském jméně Ingvarr. Doslova to prý znamená "hlídající Ing". Nejde však o žádný akademický titul, ale o jméno boha plodnosti. Příbuzným jménem je Ivar či Ivor.

Dnešní den v občanském kalendáři nalézáme mužské jméno Oliver. Toto jméno má zřejmě, stejně jako ženský ekvivalent Olivie, základ v latinském slově oliva. Nositel tohoto jména může být pak nejspíše vykládán jako "pěstitel oliv".

Dnes nám kalendář oznamuje, že muž jménem Bohumil svátek oslavuje. Jméno lze vykládat jako milý Bohu, bohumilý a je původem slovanské.

Původem se jedná o italskou přezdívku, kterou dostal od svých přátel v mladém věku František z Assisi, protože se velice rychle naučil francouzsky a pomáhal svému otci s obchodní korespondencí.

Pohledem na kalendář zjistíme, že dnes své jmeniny slaví Hanuš. Toto jméno má základ v německém Hannes, které bylo zase odvozeno od jména Johannes, což je náš Jan. Hanuš je dnes již ryze české jméno. Nosil ho i slavný mistr hodinář a domnělý tvůrce staroslavného orloje pražského. Žil zřejmě na sklonku 15. století a o jeho životě toho bohužel mnoho nevíme.  

Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dnes slaví jmeniny Štefan. Toto jméno je ve skutečnosti obdobou jména Štěpán, který slaví svátek v jiný den. Obě jména mají základ v řeckém Stephanos neboli "věnec". Zjednodušeně bychom tedy mohli říci, že Štěpán je "vítěz" nebo "věncem ověnčený či korunovaný". Toto jméno je celosvětově velice oblíbeno a také u nás jsou obě podoby často používány.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme se jménem Andrej, což je slovanská podoba řeckého jména Andreas a z francouzštiny přejatého Andrého. Nositel tohoto jména je "statný, mužný a odvážný". K těmto statečným mužům patřil především Andrej Dmitrijevič Sacharov (1921-1989). Ve svém boji za lidská práva neustal, v roce 1975 mu byla udělena Nobelova cena za mír.

Při dnešním pohledu na občanský kalendář zjistíme, že svátek slaví Marcel. Základem je latinské Marcellus, což je vlastně zdrobnělina jména Marcus. Jazykovědci toto jméno překládají jako "malý bojovník".

V občanském kalendáři se můžeme dozvědět, že dnes má svátek Havel. Ač se to na první pohled nezdá, je to jméno latinského původu. Původně znělo Galus a znamenalo "obyvatel Galie". U nás se dnes toto jméno objevuje jenom zřídka a více se používá jako příjmení.

Občanský kalendář nám dnes napoví, že Lukáš svůj svátek dnes oslaví. Doslovný překlad tohoto jména by zněl: "ten, který přichází z Lukánie" (Lucania, kraj v Itálii) či "Lukánec". V poslední době obliba křestního jména Lukáš opět velice vzrostla. Nejslavnějším nositelem tohoto jména byl bezesporu evangelista Lukáš. Je patronem lékařů a řezníků, malířů a knihařů, notářů i sochařů a dalších umělců a řemeslníků. Za svého ochránce si jej také vybrala města Bologna, Padova a Reutlingen.

Podle občanského kalendáře má dnes svátek Vendelín. Toto jméno může být jednak odvozeninou od jména Václav, což znamená "více slavný", nebo může jít o zdrobnělinu německého slova Wende. Dříve tak byli označováni Polabští Slované.

Občanský kalendář nám dnes oznamuje, že svátek slaví Teodor nebo, jak se dříve psalo, Theodor. Toto jméno pochází z řeckého Theodóros a znamená "Boží dar". Slovanskou podobou tohoto jména by mohli být Bohdan a Božidar.

Občanský kalendář nám dnes napoví, že svátek mužské jméno Erik oslaví. Je to jméno skandinávského původu, ale existuje ještě jedna jeho podoba Erich. Nejstarší tvar nejspíše zněl Eyrekr a znamenal "všemocný, ctihodný a vážený vládce". Erika i Ericha můžeme nalézt po celé naší planetě, vzhledem k oblíbenosti tohoto jména.

Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dnes můžeme popřát všem Tadeášům. Tadeáš je zřejmě hebrejského původu a základem bylo slovo Taddai. Rozšířilo se hlavně díky latině, která mu dala podobu Thaddaeus. Nejčastěji je jméno vykládá jako "chytrý" nebo "rozumný", případně "smělý a odvážný".

Při pohledu do občanského kalendáře zjistíme, že dnes má svátek Felix. Jméno Felix neboli "šťastlivec" se vyskytuje v různých kalendářích opravdu mnohokrát. K dnešnímu svátku má asi nejblíže Felix z Thibiuky, biskup a mučedník, který zemřel v Kartágu 15. července roku 303.

Dnes podle našeho občanského, ale i světového církevního kalendáře, slaví svátek Hubert. Jméno je germánského původu a vzniklo ze slova Hug(u)beraht, které znamená, že jeho nositel je "duchaplným člověkem".

Podle občanského kalendáře dnes svátek slaví muž jménem Karel nebo Karla. Zmíněná jména mají společný základ, kterým je germánské obecné jméno karlaz a staroněmecké kar(a)l s významem "muž" nebo "chlap", později také s významem “král“. Toto jméno u nás stále patří mezi nejoblíbenější. Mezi slavné nositele tohoto jména řadíme: zpěváka Karla Gotta, panovníka Karla IV., fotbalistu Karla Poborského, zpěváka Karla Kryla, spisovatele Karla Čapka či Karla Havlíčka Borovského.

Dnes mezi občanským a církevním kalendářem panuje vzácná shoda, neboť oba za dnešního oslavence považují Bohumíra. Jméno Bohumír je ve skutečnosti po významové stránce totožné se jménem Gottfried.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Bohdan. Jazykovědci se nemohou sjednotit, kde hledat počátky tohoto jména. Jedni se domnívají, že je původu staroslovanského, jiní soudí, že jde o překlad jména Theodosius nebo Theodóros. Obě varianty ale znamenají "Boží dar".

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Evžen nebo Eugen. Jméno je řeckého původu a znamená "blahorodý nebo urozený". Nejvíce toto jméno proslavil Puškinův literární hrdina Evžen Oněgin.

Všechny kalendáře si dnes připomínají, že svátek slaví mužské jméno Martin. Uvedené jméno, jehož ženským protějškem je Martina, je odvozeno od jména římského boha války Marta. Martin proto znamená, volně interpretováno, "bojovný válečník, Martovi zasvěcený, Martovi oddaný, Martovi náležející". Toto velice hezké jméno patří u nás stále k těm nejoblíbenějším.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Benedikt. Jméno je latinského původu a znamená "požehnaný" nebo také "blahoslavený" a jeho základem je slovo benedictus. Českou obdobou tohoto jména je Blahoslav.

Při pohledu do občanského kalendáře zjistíme, že dnes má svátek Tibor. Přestože bychom to nečekali, kořeny tohoto jména vedou k latinském Tiburtinus. V antice toto jméno lidem napovídalo, že jeho nositel "přichází z města Tiburu", což je dnešní Tivoli. Významovým základem slova je zřejmě "čestnost", proto bývá za českou obdobu jména uznáván Ctibor, případně i staročeský Chval.

Svátek podle občanského kalendáře dnešního dne slaví Sáva. Ač to tak vypadá, není slovanského původu. Základ jména Sáva je totiž hebrejský a to konkrétně Sába či Sabbas, což znamená "děd" nebo "stařec". Spojování s řekou Sávou by tedy byl velký omyl.

Z občanského kalendáře bychom dnes vyčetli, že svátek slaví Leopold, který je dnes připomínán i v římském kalendáři církevním. Leopold je považován za patrona Rakouska a přispěl rozhodujícím způsobem k dnešní velikosti země, s níž jsme měli dlouho společnou historii.

Dnes nám občanský kalendář prozradí, že svátek má mužské jméno Otmar nebo také Otomar. Toto jméno německého původu znamená, že jeho nositel je "šťastný díky svému bohatství". Jeho prvotní tvar zněl Ótmár.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Albert nebo také Albrecht. Toto jméno znamená "vznešený" nebo též "nádherný". Známým příkladem by jistě mohl být jAlbert Einstein, věhlasný myslitel a vědec. Dalšími jmenovci byli nebo stále ještě jsou: panovník Albrecht II. Habsburský, vojevůdce Albrecht z Valdštejna, francouzský spisovatel Albert Camus či monacký kníže Albert.

Dnešní den se opět oba kalendáře shodují, že svátek má Klement nebo také Kliment. Jméno má latinský původ a znamená "vlídný, milostivý, laskavý a mírný". Nositelem tohoto jména byl i český prezident Klement Gottwald.

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Artur. Toto jméno by se dalo přeložit jako "medvěd", protože vychází z keltského překladu tohoto slova arth.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři jméno René. Toto jméno se k nám dostalo z Francie a pochází od jména Renát. To má ovšem základy v latinském slově renatus, což znamená znovuzrozený.

Při pohledu do občanského a církevního kalendáře zjistíme, že dnes má svátek krásné mužské jméno Ondřej. Ondřej znamená, že jeho nositel je "mužný". Je to proto, že základem jména je řecké jméno Andreas, které vychází ze slova andréiós, které má přesně tento význam.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Svatoslav. Původ jména je slovanský a znamená, že jeho nositel byl "slavný svou dobrotou nebo i svatostí".

V občanském kalendáři se dnes dočteme, že svátek slaví Mikuláš. Shodují se na tom všechny kalendáře. Jméno Mikuláš nebo také Mikoláš je řeckého původu a původně znělo Níkoláos; později bylo počáteční N změněno na M. Podobně jako Nikodém, Viktor či Vítězslav a Nikita, také Mikuláš je jméno vítězné: znamená "vítězství lidu".

Pod dnešním datem najdeme v církevním kalendáři mužské jméno Ambrož. Toto jméno má řecký původ a vychází z přídavného jména ambrosios, které znamená "nesmrtelný" nebo také "božský".

Při pohledu do občanského kalendáře zjistíme, že dnes má svátek Benjamín. Jméno má svůj původ v hebrejštině a dalo by se přeložit tak, že jeho nositel je "synem pravice" čili "milovaným synem". Z toho vyplývá, že naši předkové měli ve větší oblibě pravici, která je šikovnější než levice, alespoň pokud jde o ruce. Jisté ovšem je, že jméno je velice oblíbené a nosilo jej mnoho významných mužů.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Vratislav. Toto jméno se slovanským původem znamená "vrať slávu", případně ještě více krkolomněji, že jeho nositel je této "slávy navratitel". Potomci bájného Přemysla Oráče bývali často právě pojmenováváni jménem Vratislav.

Dnes nám občanský kalendář prozradí, že svátek má mužské jméno Radan, ale také Radovan. Jsou to nová slovanská jména odvozená od ženských protějšků Radovana a Radana. O těch by se dalo říci, že tyto dívky jsou "rozradované" a "radost přinášející". Jazykovědci většinou považují tato česká jména za obdobu latinských jmen Hilaria a Gaudencia.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Daniel. Toto jméno s hebrejským původem by se dalo přeložit jako "mým soudcem je Bůh".

Dnes se v občanském kalendáři setkáme s mužským jménem Miloslav. Jméno patří ke starým slovanským jménům a za jeho latinské verze jsou považována jména Mansvet a Gracián. Obě jména lze vykládat jako "slavný milostí, slavící milost" nebo také "milý a klidný".

Při pohledu do občanského kalendáře zjistíme, že dnes má svátek Šimon, ačkoliv byl tradičně slaven spolu s Judou 28. října. Jméno Šimon má původ hebrejský a znamená "slyšící" či "naslouchající". Dalo by se tedy říci, že toto jméno se dávalo člověku, který měl dar slyšet, co jiní neslyší. Snad mohl být mystikem. Variantami tohoto jména jsou Simon, Simeon či ženské jméno Simona.

V občanském kalendáři bychom se dnes dočetli, že svátek slaví půl dne Adam a druhou půlku Eva. K tomu je ještě Štědrý den. Adam souvisí s há-adáma, tedy "země". Znamená člověk, pozemšťan z červené hlíny a je to jméno původem hebrejské.

Pod dnešním datem najdeme v občanském kalendáři mužské jméno Štěpán. Toto jméno má stejné vysvětlení původu jako Štefan. Znamená "věnec" a přeneseně lze tedy říci i "vítěz" nebo "věncem ověnčený či korunovaný".

Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dnes slaví svůj svátek muž jménem David. Toto prastaré jméno má zřejmě své počátky v asyrském slově dádu, které znamená "miláček". Hebrejština si slovo přeměnila na dód. Zdá se, že jméno David je přezdívka. Původně znělo Davidu a říkalo se tak náčelníkovi nějaké ozbrojené skupiny bojovníků.

Podle církevního i občanského kalendáře slaví v dnešní významný den svátek Silvestr či, jak se dříve psalo, Sylvestr. Počátky tohoto jména hledejme v latinském slově silvestris, které znamená "lesní".

Podle kalendáře dnes svátek slaví Dalimil. Toto staročeské jméno označovalo toho, kdo je "dále milý", tedy ten, kdo je nám "milý pořád".

Dnes nezapomeňte popřát všem příslušníkům mužského jména Čestmír. Toto jméno staročeského původu nosí člověk "ctící mír" a je celkově velice mírumilovný. Obdoby jména Čestmír najdeme také ve staré srbštině a bulharštině.

Dnes popřejte ke jmeninám všem nositelům mužského jména Vladan a Vladek. Tato původně slovanská jména jsou pravděpodobně zkrácenými variantami jmen Vladimír nebo Vladislav a představují člověka, který vládne, tedy "vládce".

V občanském kalendáři dnes svůj svátek slaví Břetislav. Naším nejznámějším nositelem tohoto jména je knížecí, leč nemanželský syn našeho přemyslovského panovníka Oldřicha a jeho choti Boženy. Po smrti svého otce jej strýc Jaromír dosadil na český trůn a Břetislav se chopil žezla razantně až se jeho sousedé nestačili divit. Především Poláci, protože dobyl Krakov, a dokonce i tehdejší sídelní hrad Piastovců v Hnězdně. Z baziliky P. Marie vyzdvihl ostatky druhého pražského biskupa Vojtěcha Slavníkovce a nad jeho tělem vyhlásil tzv. Břetislavova statuta, soubor pravidel křesťanského života, jakousi sbírku tehdejších zákonů, které byly namířeny proti mnohoženství a zakazovaly jakýkoliv rozvod. Ten, kdo by se těmito pokyny neřídil, mohl být prodán do otroctví. Další články byly namířeny proti rozšiřování sítě krčem, zakazovaly práci a provozování trhů v neděli a v platnost vstoupil i příkaz, že se mrtví mohou pohřbívat jenom na hřbitovech. Otázkou však zůstává, jak se dařilo tato nařízení uvádět do života. Vždyť mnohá z nich se nedodržují ani dnes. Výboje, které Břetislav vedl do Polska, se však nelíbily jeho západnímu sousedu Jindřichovi III. A tak se sen o velké říši Břetislavovi nesplnil. Těsně před svou smrtí vyhlásil ještě jedny zákony: tentokrát se týkaly nástupnictví na pražský trůn. Tzv. Břetislavův stařešinský zákon z roku 1054 stanovil pravidlo, že českým knížetem se vždy stane nejstarší Přemyslovec a mladší členové rodu budou držet pod jeho vládou úděly. Zvláštní postavení bylo přitom dáno Moravě. Břetislav zemřel v Chrudimi dne 10. ledna roku 1055 a byl pochován v kostele sv. Víta na Pražském hradě.

Dle občanského kalendáře dnes oslavují všichni Pravoslavové. Toto jméno má slovanské základy a vykládá se jako "člověk slavící právo". Mezi známé nositele tohoto jména patřili: Probus Marcus Aurelius, Probus Marcus Valerius.

Podle kalendáře má dnes svátek Radovan. Toto jméno slovanského původu se vykládá buď jako "rozradovaný", nebo "radost přinášející". V některých případech docházelo také ke spojování s podobně znějícími staroněmeckými jmény typu Radewin nebo Ratwin.

Kalendář dnes vyzve k oslavě všechny muže jménem Ctirad. Jedná se o jméno české a podle odborníků představuje toho, kdo je "čestný a čest má nadevše rád". Ctirada známe z českého bájesloví jako muže, který podlehl lsti proradné Šárky. Nechal se okouzlit dívčí krásou a zaplatil za to svým životem.

Při pohledu na kalendář zjistíme, že dnes slaví svátek Drahoslav. Dnes se jméno Drahoslav dává velmi málo, ale dříve se jednalo o jméno časté. Svědčí o tom i fakt, že ho najdeme i v jihoslovanských jazycích a ve starší polštině. Ve staročeštině existují i varianty Draho a Drahoň, jejichž obdobou je bulharský Drago či Dragan.

Dnes najdeme v kalendáři velice slavné a hojně užívané jméno - Vladislav. Je slovanského původu a jeho význam můžeme vysvětlit jako "slavný vládou" a když se poohlédneme do minulosti, zjistíme, že řada příslušníků tohoto jména opravdu taková byla. Toto jméno totiž nosilo mnoho králů a knížat nejen v Čechách, ale i v jiných státech. Jedním z nejvýznamnějších byl např. Vladislav Jagellonský.

V kalendáři se dočteme, že dnešní den je slavnostním dnem pro všechny Slovomíry, protože na dnešní den připadá jejich svátek. Slavomír je jméno slovanského původu, které se vyskytuje nejen v češtině, ale i ve starší polštině a bulharštině. Podle významu představuje člověka, který "slaví mír". Slavomíra najdeme v různých pověstech a pohádkách, ale po známější historické osobnosti bychom pátrali marně.

Podle kalendáře slaví dnes své jmeniny každý muž, který je nositelem jména Zdeněk případně Zdenek. Uvedené jméno ale nemá jasný původ. Odborníci byli donedávna přesvědčeni, že jméno Zděněk vzniklo ze jména Sidonius, ale podle nově publikované teorie tomu bylo jinak. Teorie hovoří o tomto jméně jako o domácím tvaru ryze českého jména Zdeslav s významem "zde slavný". Tento názor ale kalí závažná skutečnost, že mnohem častěji se v minulosti vyskytovalo jméno Zdislav se stejným významem. Známe k němu i dosti obvyklou zkrácenou formu - tou není Zdeněk, ale pěkné staročeské mužské jméno Zdík. A tak se zdá, že v pozadí Zdeňků stojí přece jenom Sidonius.

Z kalendáře vyčteme, že oslavencem pro dnešní den je každý muž jménem Milo nebo Milou. Jak jméno napovídá, nositel tohoto jména by měl být milý a přívětivý, pak by totiž mohl být i "milovaný". Alespoň takový je údajně význam zmiňovaného jména. Jméno je to velice rozšířené a vzniklo překladem latinských jmen Amatus a Amand.

Dnes podle kalendáře svátek slaví všichni příslušníci mužského pohlaví jménem Robin. Toto jméno pochází z Francie, odkud se rozšířilo do Německa a Anglie. V prvotní podobě znělo Robert a znamenalo "slávou ozářený" nebo "skvělou pověst".

Podle našeho kalendáře dnes svátek slaví Hynek. Jméno Hynek vzniklo počeštěním německého Heinricha (Jindřicha), který označuje "vládce domu". Omylem bývá Hynek ztotoňován s Ignácem.

Dnes se výjimečně shodují občanský a církevní kalendář na tom, že v tento den jmeniny slaví Blažej. Toto jméno, pravděpodobně řeckého původu, jsme přejali z jazyka latinského. Původní řecké slovo, z něhož se jméno Blažej odvodilo, znělo bléché a znamenalo "bleptavý, breptavý, neobratný" nebo dokonce i "tupý". Tyto významy nejsou příliš lichotivé, a proto existuje domněnka, že u zrodu zmíněného jména stálo jiné řecké slovo - blasios. Jeho překlad však také není příliš pozitivní, protože označuje člověka, který "trpí na zápal kloubů".

Dnes podle kalendáře slaví svátek slovanské jméno Mojmír, které doslova znamená "můj mír". V našich dějinách jsme se již s tímto jménem setkali. Zakladatelem dynastie Mojmírovců byl totiž Mojmír I., který sjednotil první státní útvar na našem území - Velkou Moravu.

Podle občanského kalendáře má dnes svátek Věnceslav. Jeho dnes již osamocenou zkráceninou je Věnek. U obou jmen se vlastně jedná o novověkou slovanskou obměnu latinizované podoby Václava (Venceslaus). Václav znamená "více slavný", a stejný význam má tedy jak Věnceslav, tak i Věnek.

V občanském kalendáři oslavuje dnes své jmeniny Valentin/Valentýn. Toto jméno je latinského původu od slova valere a znamená "zdravý, zdravým kypící", či dokonce "silný".

Dnes podle občanského kalednáře slaví své jmeniny Patrik, kterého bychom našli i v kalendáři církevním, ale o něco později - až 17.března. Jméno Patrik je odvozeno od latinského slova patricius, které označuje "muže urozeného" a zároveň má vazbu na slovo patria - "vlast". Toto jméno však také označuje "člověka, jenž mohl dokázat své předky".
Patrik je patronem Irska, ale také kadeřníků, kovářů, horníků a bednářů. Obracejí se k němu ale i sedláci, když se modlí za svůj dobytek. Zvláště jej však lidé prosí, aby od nich odehnal zlo. Patrik je bezesporu nejuctívanější irský světec.

Při prolistování kalendáře zjistíme, že dnes svůj svátek slaví Oldřich. Toto jméno, starohornoněmeckého původu, znamená, že jeho nositel je "bohatý vládce, mající četné dědičné statky". Německou podobou tohoto jména je jméno Ulrich.

Dnes bychom v kalendáři našli velmi hojně užívané jméno Petr, které má dloholetou tradici. Jmenoval se tak totiž první z apoštolů. Jméno má základy v řeckém slově petros, což znamená "skála". Latinizací vznikl Petrus a nakonec i náš Petr. Dnes a také 29. června slavíme ochránce mnoha povolání a řemesel. Připomeňme si alespoň, že sv. Petr je patronem papežů, řezníků, sklářů, truhlářů, hodinářů, zámečníků, kovářů, slévačů olova, hrnčířů, zedníků, cihlářů, mostařů, kameníků, síťařů, soukeníků, valchářů, rybářů a lodníků.

Dnes má podle občanského kalendáře jmeniny Svatopluk. Uvedené jméno, slovanského původu, o svém nositeli vypovídá, že je "silný v plucích", "ve svém vojsku" a "v síle z něho pocházející".

Dnes bychom jak v občanském tak římském kalendáři našli jméno Matěj, který má podle českého církevního kalendáře jmeniny až 14.května. Matěj a jeho varianta Matyáš jsou hebrejského původu. Prastaré znění jména Mattithjáh znamená "dar Boží". Ze stejného základu vychází i Matouš. K tvarovému rozlišení obou jmen došlo už v řečtině (Matthíás a Matthaios), odkud se k nám jména dostala; jména Matěj a Matyáš vznikla z tvaru Matthíás. Nositelé tohoto jména může potěšit, že je jejich patron ochráncem stavebních řemeslníků, řezníků, cukrářů, kovářů a krejčích.

Podle občanského kalendáře oslavuje dnes svůj svátek Alexandr. Počátky zmíněného jména musíme hledat ve starém antickém Řecku, kde pobýval také nejznámější nositel tohoto jména - Alexandr Veliký, zvaný též Makedonský. Jeho vychovatelem byl slavný antický filosof Aristoteles. Původně toto jméno znělo Alexandros, což znamená "obránce mužů".

Lumír je mužské křestní jméno slovanského původu.

Dnes své jmeniny oslavují podle občanského kalendáře všichni Bedřichové nebo také Friedrichové či Fridrichové. Toto jméno pochází od našich německých sousedů a jeho základ tvoří středohornoněmecké tvary fridu + rich. Takže lze pravděpodobně říci, že nositel tohoto jména je považován za "mírumilovného či mocného vladaře".

Dnes se v kalendáři setkáme s mužským jménem Kamil, jehož ženským protějškem je častěji užívaná Kamila. Obě jména jsou odvozena z římského příjmení Camillus. Slovo camillus nebo camilla představovalo v latině "hocha nebo dívku vznešeného původu, kteří byli vhodní pro posvátnou chrámovou službu".

Dnes podle kalendáře slaví své jmeniny Kazimír. Nositel tohoto jména byl považován za člověka, který "kazí mír". Pochází z Polska, kde má podobu Kazimierz nebo Kazik, ale najdeme ho také v německé formě Kasimir nebo v anglické a francouzské podobě jako Casimira. V našem občanském kalendáři je slaven dnes, ve světovém a církevním o den dříve.

Dnes slaví svátek ti, kteří milují mír, tzn. Miroslav a Bedřich. Miroslav je doslovným překladem jména Fridrich (nebo také Friedrich), jež je pro změnu synonymum Bedřicha, takže jde vlastně o jedno a totéž jméno. Miroslavovi říkají v Dánsku Frederik, ve Švédsku Fredrik, v Anglii Frederic, a v Itálii Federico.

Dnes z kalendáře vyčteme, že oslavencem pro dnešní den je každý muž jménem Tomáš. Základem zmíněného jména je syrské tóma nebo teóma, které označuje "dvojče" nebo "blížence". Proto mu také jeho řečtí spoluobčané říkali didymos. Mezi nejznámější nositele tohoto jména bezesporu patří Tomáš Akvinský. Znění tohoto jména se u různých národů příliš neliší. Ve francouzštině, němčině a angličtině zní shodně Thomas, irsky Tomás, maďarsky Tamás, poněkud odlišné je ruské Foma. U nás asi nejvíce proslavil toto jméno T. G. Masaryk, první prezident Československa.